Vážně nekecám, když řeknu, že tato rýže je ta nejlepší na světě! Nebo aspoň ta nejlepší, kterou jsem jedla já, s obyčejnou mléčnou rýží, kterou děláme občas na oběd, se nedá vůbec srovnávat. Na doporučení jsem jen místo mléka použila půl na půl 33% smetanu a plnotučné mléko a výsledek byl extrémně krémový. Jenom musím přiznat, že kaše na mě byla až příliš sladká, a to i přes to, že jsem dala o trochu méně cukru, než jsem měla, ALE zase na druhou stranu pokud to berete jen jako dezert a nechtěli byste se z toho naobědvat nebo navečeřet, tak se i to množství cukru dá snést. Ale jelikož jsem se pokaždé, co jsem si dala trochu kaše, musela napít vody, tak příště toho cukru dám opravdu asi míň :D Další plus pro tento recept je ta úžasná vůně vanilky - nejen v kaši samotné, ale i při vaření v celém domě... ach.
Když to tak shrnu, tato zdánlivě obyčejná mléčná rýže byla jedním z nejlepších dezertů, které jsem za poslední dobu měla možnost uvařit a ochutnat. Prostě smetana, rýže a vanilka, co víc k tomu dodat :D
Originální recept od Cataliny najdete tady, já sem napíšu ten můj malinko modifikovaný - jednak jsem dělala poloviční dávku, tzn. pro 2 osoby, protože všechno bysme s mamkou asi nesnědly, no a taky máme raději rýži hustší.
Mléčná rýže s vanilkou
Ingredience
- 120 g kulatozrnné rýže
- 250 ml smetany
- 300 ml plnotučného mléka
- 55 g cukru
- 1 vanilkový lusk
- asi 15 g másla
Vanilkový lusk podélně rozřízneme a vyškrábneme semínka. Do hrnce si dáme vařit mléko, smetanu, cukr a přidáme jak semínka z vanilky, tak celý lusk. Přivedeme k varu, přidáme rýži (kterou neproplachujeme) a necháme na mírném ohni probublávat. Takto za neustálého míchání vaříme asi hodinu, dokud rýže není měkká a konzistence krémová. Po uvaření odstavíme, vyndáme vanilkový lusk, přidáme máslo a tadá - můžeme servírovat nebesky dobrou vanilkovou mléčnou rýži!
Jsem moc ráda, že jste ji s mamkou vyzkoušely a hlavně, že vám tak chutnala! V životě by mě nenapadlo, že by ji někdo označil za nejlepší rýži na světě! To mě strašně (ale fakt moc) potěšilo :D Ten cukr asi záleží na osobní chuti, mě to třeba přijde sladké tak akorát - beru ji jako dezert, i když třeba sestra si cukr ještě přidává (ale ona sladí už fakt extrémně :D) a to i když ji má k obědu celý hrnec :D.
OdpovědětVymazatTak to bych asi dostala nějaký glykemický šok být tvoje sestra :D My právě doma sladíme míň odjakživa, takže to, co mi přijde sladké, by možná jiným přišlo bez chuti :D ale ne, zas tak to nehrotím, vím, že některé dezerty prostě musí být pořádně sladké :)
OdpovědětVymazat